Občané na Pankráci uctili památku bojovníků proti nacismu

U příležitosti výročí Pražského povstání uctili občané i honorace památku lidí, kteří položili životy v boji proti nacismu. V pankrácké sekyrárně bylo mezi lety 1943 a 1945 popraveno gilotinou 1075 osob, z toho 155 žen. Během bojů na barikádách zemřelo jen na Praze 4 osm stovek lidí.

Shromážděným občanům při pietním aktu připomněl události z květnových dní roku 1945 vedoucí kabinetu dokumentace a historie vězeňské služby Aleš Kýr. V noci z 5. na 6. května vyrostlo v Praze 1600 barikád, z toho desetina na území dnešní městské čísti Praha 4. Povstání řídila Česká národní rada (ČNR) spolu s vojenským velitelstvím, ve kterém byl hlavní postavou generál Karel Kutlvašr.

Revoluční výbor poslal své zástupce do pankrácké věznice již 5. května dopoledne, s žádostí o propuštění politických vězňů, což se záhy stalo. Spolu s nimi opustil věznici i německý personál. Vězení převzal ředitel malé české části věznice Josef Bohdanecký.

O den později již zuřily boje na celém území Prahy, zejména ale na „Čtyřce“. Češi byli v nevýhodě, neměli skoro žádné těžké zbraně, oproti německému wehrmachtu.

Když byla situace nejzoufalejší, pomohli barikádníkům Vlasovci (ruští vojáci zajatí a následně vyzbrojení německou armádou, kteří se již nemohli vrátit pod křídla Sovětského svazu, proti kterému během války bojovali), kteří se nakonec obrátili proti nacistům.

Večer osmého května (po kapitulaci v Remeši a v Berlíně) přijala ČNR kapitulaci německé armády i v Praze. Nacistům pak byl umožněn průchod Prahou směrem na Plzeň, kde byla americká armáda.

Podle Kýra se přijetím kapitulace předešlo mnohem horším bojům, politicky ale byla ve čtyřicátých letech pro Sovětský svaz nepřijatelná. Za její přijetí byl například Kutlvašr v roce 1949 osouzený k doživotnímu vězení (propuštěný byl na začátku 60. let během amnestie, o rok později ale zemřel).

V samotné pankrácké věznici popravili nacisté během let 1943 – 1945 gilotinou více než 1000 lidí. Většinou za pomoc pronásledovaným osobám židovského původu, kterým poskytli peníze nebo potraviny, či za poslouchání zahraničního rozhlasu.

První poprava byla vykonána 5. dubna 1943, popravovalo se obvykle v pátek, někdy i v úterý a ve čtvrtek. Většinou se vykonávalo 10 poprav, nejvíce jich v jeden den bylo 25, nejméně tři.

Poslední poprava se uskutečnila pár dní před koncem války, 26. dubna 1945.

Pietního aktu se zúčastnil starosta Prahy 4 Pavel Caldr, ministryně spravedlnosti Helena Válková, předseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš i zástupci organizací sdružující politické vězně.

Další květnové vzpomínkové akce se uskuteční akty v pondělí 12. května (od 12 hodin u Památníku Tří odbojů na náměstí Generála Kutlvašra), v úterý 13. května (od 14 hodin u Pomníku zpravodajské brigády na Jezerce) a ve čtvrtek 15. května (od půl jedenácté na Národním hřbitově na Roztylském náměstí).

Čtyřka v obraze
Dotčené skleníky. DSC03301 Pan cukrář je ve vatě. Umění se kloubí s pohádkou - Lubomír Brabec a la Děd Vševěd. pop-up 109 DSC01663
>

Kalendář akcí

  • Žádné události

Počasí

Miniaplikace na váš web
YoWindow.com Forecast by yr.no